71. O podivných choutkách.

František Zdobnický

Jsouť podivné člověčenstva choutky: Jedni chválí město, druzi ves, Těmto smutek sluší, oněm ples. Jedni hledají tajemné koutky, Druzí hospody a plné soudky, Těm se líbí zahrada a les, Oněm nadevšechno kůň a pes, Aneb lahůdek plné kornoutky; Jeden po mrzké mamoně baží, Druhý v modě spásu nalezá, Třetích různice a sváry blaží. Choutka má a kousek mého nebe, Jež mi blaha veždy poskytá: Jasné tváře vidět vůkol sebe.

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

225. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Miloš Červinka)
  2. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  3. Bože velký... (Antonín Sova)
  4. Lednová neděle v jasu a v záři – ( H. Uden)
  5. ONĚGIN ČILI ZÁVORKOVĚJŠÍ BALADA (Viktor Dyk)
  6. Nést kříž svůj dál... (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na melodii neznámé písně. (Viktor Dyk)
  8. Cesta slávy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vzývání (Otokar Fischer)
  10. Béranger. (Emanuel z Čenkova)