Pomněnky.

Emanuel Züngel

O krásné sny ó blahé sny(J4m) sny radostného mládí(J3f) zpomínka na vás odsud vždy(J4m) mne v dálné ráje svádí(J3f) Tam bloudím s srdcem blaženým(J4m) a k pomněnkám se skláním(J3f) jež k sobě zvou mne mileným(J4m) svým tichým šepotáním(J3f) Kdes mládí mého milostná(J4m) ty dobo snů a hraní(J3f) Kdes chvíle ty přeradostná(J4m) matčina celování(J3f) Kde jste vy druzi milení(J4m) s nimiž jsem sobě hrával(J3f) Kde jste motýlci ruměnní(J4m) za nimiž jsem se hnával(J3f) Nic v pozemském nás životě(J4m) tak mocně neblažívá(J3f) jak sirotkům kdy v samotě(J4m) nám láska hruď zahřívá(J3f) Tuť srdce s celým srdcem svým(J4m) se k bytosti té vine(J3f) a ňadrům bolem stísněným(J4m) hned nebes rozkoš kyne(J3f) Však běda ach kdy v hrdosti(J4m) se od nás děva točí(J3f) běda kdy ve chrám milosti(J4m) nám ďábel pýchy vkročí(J3f) Tuť mžikem ráj náš ztroskotán(J4m) se k nohoum našim ssuje(J3f) a duch si ve prach pošlapán(J4m) úšklebek opakuje(J3f) Kdo nezakusil lásky žal(J4m) ten šťastným můž se zváti(J3f) kdo nikdy láskou neplakal(J4m) ten může vždy se smáti(J3f) Nechtěj však nikdo srdci lát(J4m) jež v lásky žáru hyne(J3f) jinak tě věru ani kat(J4m) si k srdci nepřivine(J3f) O přátelství snů mladických(J4m) ty růžotkaná pásko(J3f) ty dcero duší panických(J4m) mládcova první lásko(J3f) Jak tebe vroucně pěstuje(J4m) než klam mu sny ty zvrátí(J3f) jak vše ti mile věnuje(J4m) a vše chce pro tě dáti(J3f) Tu přítel však se milený(J4m) pojednou v zrádce změní(J3f) a v blankyt mraky zkalený(J4m) ráj zvrátí tvého snění(J3f) A ten jejž tak jsi miloval(J4m) pro nějž jsi chtěl i mříti(J3f) tvou lásku k lidstvu pochoval(J4m) nechtě ti bratrem býti(J3f) Tu oko tvé se zakalí(J4m) v něm slza žalu plyne(J3f) srdce se v smutek zahalí(J4m) a teskně k ňadru vine(J3f) I prchá krok li uslyší(J4m) bojíc se lidí zrádných(J3f) a než se bol ten utiší(J4m) dlíš v rukou smrti chladných(J3f) Za mládí jaré svobody(J4m) neznal jsem jiné slasti(J3f) než znát se učit národy(J4m) jich bohy řeč a vlasti(J3f) Pilně jsem povždy studoval(J4m) kdo z nich je nejšťastnější(J3f) a hle když jsem domudroval(J4m) byl to ten nejhloupější(J3f) On neznal krásy vlasti své(J4m) ni krásy mluvy svojí(J3f) on žil ve věčné temnotě(J4m) jen vášním svým a boji(J3f) A když ho soused podmanil(J4m) nezalkal pro svobodu(J3f) mžikem se v jiný proměnil(J4m) a bylo po národu(J3f) Nejnešťastnější pak co žil(J4m) byl národ jarý mladý(J3f) jenž k slávě se byl narodil(J4m) a znal své vlasti vnady(J3f) On znal i kouzlo svobody(J4m) a svatá práva svoje(J3f) i zmužile prv s národy(J4m) se pouštěl v svaté boje(J3f) Leč když ho soused podmanil(J4m) tu pozbyl on své síly(J3f) zapomněl jakým druhdy byl(J4m) své strážné ztratil víly(J3f) a tiše jen v své porobě(J4m) povzdechy k nebi sílal(J3f) nevztýčiv se ni v hrdobě(J4m) kdy drzý vrah mu spílal(J3f) Nad tím se duch můj zatrudil(J4m) jak bych byl synem jeho(J3f) zaň prosil by se probudil(J4m) a ze sna povstal svého(J3f) jej přivinul jsem ku srdci(J4m) a zlíbal jeho líce(J3f) národ pak tak se zdálo mi(J4m) nepovstal nikdy více(J3f) Byl však to jenom trudný sen(J4m) zač nebi díky vzdávám(J3f) vždyť milený pak národ ten(J4m) v bdění teď nepoznávám(J3f) I vidím jak on spoutanou(J4m) svou ruku k nebi zdvíhá(J3f) kdež se mi na uvítanou(J4m) zář růžná spásy míhá(J3f)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

129. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na moje když víčka sletí... (Růžena Jesenská)
  2. 5. S bohem buďte drahé luhy, (Josef Kuchař)
  3. TOUHA. (Xaver Dvořák)
  4. H. VOGELER. (Zikmund Winter)
  5. NAD PARTITUROU. (Ludvík Lošťák)
  6. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  7. Lesům českým. (Růžena Jesenská)
  8. SHASLÁ LÁSKA. (Ludvík Lošťák)
  9. VŠECKO! (Antonín Jaroslav Klose)
  10. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)