Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Milá tak a dobrotivá, dobrá tak a přející tvář tvá do mých snů se dívá tichým světlem zářící. Co bych v chvíli té chtěl tobě říci – ale nemohu, jenom zlíbat ruce obě v štěstí příští zálohu. Vím, že to mi vrátíš všecko, snad již zítra – proč ne dnes? až čas přijde, bych jak děcko znavené ti v náruč kles'. Svět a lidé – bzukot muší drze dotírá k nám tmou; buďsi – však tvůj pohled duší tichou táhne modlitbou.

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

198. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pomněnky. (Emanuel Züngel)
  2. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Na moje když víčka sletí... (Růžena Jesenská)
  4. TOUHA. (Xaver Dvořák)
  5. V sadě. (Růžena Jesenská)
  6. VŠECKO! (Antonín Jaroslav Klose)
  7. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  8. H. VOGELER. (Zikmund Winter)
  9. 3   Magickou září protkána (Otokar Fischer)
  10. 2. Jako viola před sluncem (Václav Bolemír Nebeský)