Zametač.

Emanuel Züngel

Kmet jsem již, i dávno tomu, co se žitím kolotám – co chodě od domu k domu zvoncem svým tu klokotám – A když sejdou se mé děti, přinesou mi – nůše smetí. Když pak metu po ulicích se svým starým přítelem, tuť mi slza se po lících sveze na tu milou zem, kolébku tu reků slavných, mohylu tu časů dávných. Půdu, po níž Karel chodil, chodil Václav, mistr Jan, kdežto rek se s rekem vodil a v níž leží pochován – půdu tu, ten slávy chrám já tu nyní zametám! Ó bych mohl všecky smeti ze země té vymésti, aby mohly naše děti svobodně se povznésti – k slunci slávy, blaha spět – – Smetí však je mnoho – a já kmet.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1247. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O VÁCLAVU ČTVRTÉM. (Jaroslav Vrchlický)
  2. EXULANT. (Jaroslav Goll)
  3. setkání s janem nerudou (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Rodnému městu. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  6. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  7. TRIBUN LIDU. (Xaver Dvořák)
  8. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  9. CESTOU V HORÁCH (Antonín Sova)
  10. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)