Bůh.

Svatopluk Čech

Nad lidstva hemžením jak nad mravenců rejem(J6f) nad řevem orkánu i včely bzukotem(J6m) nad tancem jepice jak nad staletí dějem(J6f) nad zemí veškerou vším jejím životem(J6m) nad mračen oblastí nad étherovým šírem(J6f) nad planet vlasatic všech sluncí třpytným vírem(J6f) nad hmotou bez mezí a všakým jejím ruchem(J6f) nad každou myšlénkou a vším co zveme duchem(J6f) nad každým tušením jež myslí zbožnou chví(J6m) v neznámu vznášíš se ty čiré nekonečné(J6f) ty neproměnné věčné(J3f) ty nevybádatelné(J3f) a nedohádatelné(J3f) ty velké největší všech tajů tajemství(J6m) Jak tobě hymnu pět ó nejvyšší a bezdný(J6f) Co lidstva celého je tobě hosanna(J6m) Před tebou hromný zpěv jímž voj tě zdraví hvězdný(J6f) jest právě tolikéž co trylek skřivana(J6m) Víc nežli hluchý šum pod tvojím trůnem není(J6f) všech zápal proroků všech světců chvalopění(J6f) víc duma hluboká ti není Augustina(J6f) ni snové blouzniví a vzlet Dželáledina(J6f) než listu šustění jenž padá v zimní luh(J6m) Když stín tvůj postihnout má mysl vzhůru pílí(J6f) hned v závrati se chýlí(J3f) a každé slova znění(J3f) tu zní jak znesvěcení(J3f) ba jedva pronésti si troufám lidské Bůh(J6m) Nechť bádající duch si nejvýš vytkne metu(J6f) nechť obraznosti žár jej předstihne tys výš(J6m) Nad všechny vidiny jež v serafickém vzletu(J6f) kdy zřela pobožnost tys nekonečně výš(J6m) Nad Boha samého jak po lidsku jej ctíme(J6f) v němž vrchol moudrosti a všeho dobra zříme(J6f) jenž pravda všecka jest a nejvýš spravedlivý(J6f) vše věda moha vše vše stvořil všechno živí(J6f) nad bytost nejvyšší jak ctíme ji tys výš(J6m) Tys v tajné oblasti jíž lidské vše je cizí(J6f) kde zlo i dobro mizí(J3f) kde pojmy vše se tratí(J3f) jež pro člověka platí(J3f) tam teprv začátek má tvoje skrytá říš(J6m) Co značí lidský spor zda jedno jsi či mnoho(J6f) zda všechno nebo nic to prázdná slova jen(J6m) ty pojmy měřítkem jsou malosvěta toho(J6f) nad jehož každý znak tys Velký povznesen(J6m) Žes Velký Nejvyšší i to jen lidská míra(J6f) jež tobě neplatí Hvězd říš tě nejme šírá(J6f) a přece bytuješ i ve hvězdičce květu(J6f) ve tvorů nejmenších též nekonečném světu(J6f) kam nikdy nevnikne zvěd lidských zřítelnic(J6m) Tys nad vše veliký a nepostižně malý(J6f) v atomu neskonalý(J3f) tys věčností i dobou(J3f) a spolu žádné z obou(J3f) tys hmota duch i více tys veškero a nic(J6m) Tys ve všem kolkolem Tys v lesních zvonců kráse(J6f) i v slávě ledovců a v hrůze propastí(J6m) i v tom co člověku jen ohyzdností zdá se(J6f) však celku krásného je nutnou součástí(J6m) neb dobré krásné jest zde všechno v tobě tebou(J6f) Tys stejně v bolestech jež tělo ducha střebou(J6f) jak v blahu rozkoši ty záříš v oku lásky(J6f) pláš v líci hněvivé a zříš i z trudné vrásky(J6f) tys vědce důmysl i pěvce nadšení(J6m) Jsi tamo přátelsky kde ruka ruku stiskne(J6f) kde čepel vraha blýskne(J3f) kde dítko v loži klečí(J3f) i tam kde pustě ječí(J3f) smích hetér v cimbálů a číší řinčení(J6m) Co tobě hlaholy všech varhan trub a zvonů(J6f) Ód žalmů antifon co tobě oslavy(J6m) Ty z hlasů země všech všech jásotů a stonů(J6f) sám stále chvalozpěv si skládáš hřímavý(J6m) z té valné stupnice všech blahých strastných tonů(J6f) od prvních děcka slov po těžký chropot skonu(J6f) v níž všechny zlozvuky i kletby blasfemie(J6f) pro tebe splývají v proud jedné harmonie(J6f) jak s výše vřava měst ve snivý moře šum(J6m) sám sarkastický smích mělkého atheisty(J6f) i důkazu klid jistý(J3f) ve slovech myslitele(J3f) jenž popírá tě směle(J3f) tvé slávě slouží jen v tom velkém Tedeum(J6m) Nic nejsem sebou sám Jak jiskra v čiré noci(J6f) kýms jiným vybuzen se v cizím dechu chvím(J6m) můj život bytí mé nic není v mojí moci(J6f) teď jsem však nebyl dřív a budu li zda vím(J6m) Vím o sobě v ten mžik však nevěděl jsem ve snu(J6f) a zítra šílen snad v noc ducha temnou klesnu(J6f) mé já můj původ skon vše v jakés cizí dlani(J6f) jež očím skryta mým a po níž marné ptaní(J6f) nuž mlčky s důvěrou jí sebe všecek vzdám(J6m) v ten taj ať jakkoli jej mluva zve neb zvala(J6f) Bůh bozi Jahve Allah(J3f) vše lidská pouze hláska(J3f) Jen věřím žeť on láska(J3f) zdroj lásky všeliké a věčná láska sám(J6m) Neb mysle po lidsku a jiné nemá míry(J6f) jen v lásce tušiti můž člověk onen taj(J6m) kam aspoň tušením kam aspoň křídlem víry(J6f) lze ještě dolétnout ve věčných záhad kraj(J6m) Jak světa soustava bez slunce jež mu svítí(J6f) říš ducha bez lásky hned v rum a tmu se řítí(J6f) jen jedna myšlénka mi smysl žití chrání(J6f) že láska nesmírná se tajně ke mně sklání(J6f) a že má láska jí můž s díkem letět vstříc(J6m) té záhadě všech záhad té příčině a metě(J6f) všech jsoucností v tom světě(J3f) a výš kam nevlá tucha(J3f) ni anjelského ducha(J3f) V prach Na kolena již Ni slova slova víc(J6m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

67. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TANEC JEPIC. (František Serafínský Procházka)
  2. HVĚZDY. (František Kvapil)
  3. Hymna lásce. (Augustin Eugen Mužík)
  4. 57. Smrt. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. XXXI. Linií, tvarů tichou hudbu kreslí, (Antonín Macek)
  6. XVIII. Když juž hrdý rozum víře (Jaroslav Vrchlický)
  7. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  9. KAM? (Josef Svatopluk Machar)
  10. V HOŘI BEZMOCNÉM (Božena Benešová)