Proslov.

Svatopluk Čech

Ó bratři ten kdo pro sebe jen žije(J5f) kde ledové má srdce pro jiné(J5m) ten jako růže v poušti zahyne(J5m) a hrob mu slza žádná neomyje(J5f) Ať šlechtické jej ruce kolébají(J5f) buď on si celý zlatem zasypán(J5m) ni halíř na něm není požehnán(J5m) a rodiče mu pocty nepřidají(J5f) To kletba toho kdo sám sobě dosti(J5f) kdo nemá jiskry lásky k povšechnosti(J5f) Měj on si sil co člověk může míti(J5f) jsou bez ceny bez ceny život jeho(J5f) jak perla na dně moře hlubokého(J5f) již nemůž dívka kolem šíje víti(J5f) Čím širší kruh v němž síly napínáme(J5f) tím větší cena naší jsoucnosti(J5m) ten cit nás plní pravou blahostí(J5m) je hvězdou nám když smrtí zhasínáme(J5f) Nuž mějme víc než sebe na zřeteli(J5f) ó bratři širší kruh si osobme(J5m) a pro národ vší silou působme(J5m) neb jměním svým anebo svými čely(J5f) Aj nyní se vám příležitost dává(J5f) Přispějte na divadlo národní(J5m) jeť ono květ jímž národ znamenává(J5f) že nevyschla v něm šťáva životní(J5m) Jeť ono důkaz na němž jasně zříti(J5f) že v národu národnost neuvadla(J5f) že třeba berla z ruky jeho padla(J5f) on aspoň to co ztratil v srdci cítí(J5f) Jak dlouho platili jsme na divadlo(J5f) kde cizinský se jazyk rozlíhal(J5m) kde do kletby se jméno české kladlo(J5f) až českou líc žár studu zažíhal(J5m) A teď teď poslední bychom si silou(J5f) své Musy chrám neměli zbudovat(J5m) a ve zlatý zas přiodíti šat(J5m) Popelku mluvu vlastní přespanilou(J5f) Když Maďar stavěl Muse svojí chrám(J5m) z nejvyšších rodů nejsličnější paní(J5f) tu kámen braly do měkkých svých dlaní(J5f) vzdor zlatohvězdným svojim zástěrám(J5m) ó spěj tam dívko z mojí vlasti klínu(J5f) co nebojíš se zmačkat krinolínu(J5f) ó spěj a ukaž českým svým bratránkům(J5f) že nejsou stvořeni jen k plným žbánkům(J5f) Jak hrdě vstoupí někdy naše nohy(J5f) na základ ten jejž naše rýče ryly(J5f) pod střechu tu již naše cihly kryly(J5f) a budeme se cítit takřka bohy(J5f) Nám dlaně do kapes vší silou vjely(J5f) a kdybys je teď na ruby převrátil(J5f) nic víc než nic bys si z nich neuchvátil(J5f) my z ničeho si dům ten vystavěli(J5f) A třeba bychom sebe méně dali(J5f) byť to byl do zdi jen kamének malý(J5f) ten kámen bude skvoucím rubínem(J5m) v prstenu našich zásluh o svou zem(J5m)

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

241. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 140. Jak má smutkem nemračiť se čelo? (František Sušil)
  2. None (Miloš Červinka)
  3. LXV   Stavěl jsem pomník nejkrásnější, (Stanislav Kostka Neumann)
  4. HYMNUS VĚTRU. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Zpomínka náhrobní Františkovi Lad. Čelakovskému, pěvci „Růže stolisté, ohlasu písní Ruských a Českých.“ (Josef Uhlíř)
  6. ONĚGIN ČILI ZÁVORKOVĚJŠÍ BALADA (Viktor Dyk)
  7. BÁSNÍK. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ta hora budiž svatá nám (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. NA HROB SEDMNÁCTILETÉ (Antonín Sova)
  10. Vzývání (Otokar Fischer)