TORBOLE.

Emanuel Čenkov

Jak útes vzdoru Monte Baldo skví se v sněhu... dnes vlny jezera jsou pod ním sčeřeny, šum jejich nervósní se chvěje ke skal břehu a v hloubi modravé tam tančí Sireny. Na hřbetech ořů vzepjatých teď zřím je v běhu, ty ženy jezerní, jež hledí zdiveny v mých očí severních tak ostýchavou něhu a dál mne lákají přes kluzké kameny. Tu v hrdém dumání jsem vznesl svoji hlavu, se znělkou v duši své jsem kráčel ku přístavu při hymnu jezera a divém reji vil... Mně krásným, olympským se jevil sonet příští... V tom stanu před domem, kde v hráz se vlny tříští, čtu nápis: jeden den zde Goethe psal a žil...

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

39. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  2. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH. (Emanuel Čenkov)
  3. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM. (Emanuel Čenkov)
  4. None (Antonín Klášterský)
  5. Noc na jihu. (Antonín Klášterský)
  6. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  7. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Uspokojení. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Sonet de vanitate. (Josef Svatopluk Machar)