Sonet de vanitate.

Josef Svatopluk Machar

Zrak báby mé prý modrým leskem hrál, vlas její černým, čelo sněhobílým, prý básníř jeden o ní znělku psal způsobným tehdy slohem roztomilým... V zrak kalný já se bábě zadíval, v to čelo žluté s vlasem řídkým, bílým, ten sonet, psaný švabachem, jsem znal, ten ponoukal mě k žertům rozpustilým... Dnes teskno mi, že vše tak pomíjí, že vůně veršů, čela lilií, i mně dnes drahých, neušetří čas, že směšným bude veršů těchto zvuk, že nad tím svadlým čelem jednou vnuk též řekne: vanitatum vanitas...

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

22. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antonín Klášterský)
  2. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  3. Elegie. (František Serafínský Procházka)
  4. Pod obraz Danteho v předvečer svého sňatku. (Jaroslav Vrchlický)
  5. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM. (Emanuel Čenkov)
  7. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet svatební. (Josef Svatopluk Machar)
  9. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  10. Pierina Ricci. (Jaroslav Vrchlický)