MIMOCHODEM...

Emanuel Čenkov

MIMOCHODEM...
Rád zajdu v místa chrámů chladných svatá, když toulkou v městě cizím žár mne znaví jak dnes, kdy vzplála v nebi výheň zlatá, jež metá na zem suchou prach svůj žhavý. Tak z nudy, doby skeptické syn pravý, bych setřel s čela pot jen dotěravý, v chrám gothický jsem vešel jen tak maně, kles’ v lavici a opřel hlavu v dlaně. A v sladké dumě své jsem spatřil u oltáře jak světlou ruku vztaženou pruh slunné záře, jež rakve dívky neznámé se dotýkala... Nad rakví motýl bílý psal své kruhy tiché i chvěl se k portálu jak volná opět Psyché, jež zpět se vrací... V koutku stará žena lkala... 87

Kniha Domovem i cizinou (1910)
Autor Emanuel Čenkov