MIMOCHODEM...

Emanuel Čenkov

MIMOCHODEM...
Rád zajdu v místa chrámů chladných svatá, když toulkou v městě cizím žár mne znaví jak dnes, kdy vzplála v nebi výheň zlatá, jež metá na zem suchou prach svůj žhavý. Tak z nudy, doby skeptické syn pravý, bych setřel s čela pot jen dotěravý, v chrám gothický jsem vešel jen tak maně, kles’ v lavici a opřel hlavu v dlaně. A v sladké dumě své jsem spatřil u oltáře jak světlou ruku vztaženou pruh slunné záře, jež rakve dívky neznámé se dotýkala... Nad rakví motýl bílý psal své kruhy tiché i chvěl se k portálu jak volná opět Psyché, jež zpět se vrací... V koutku stará žena lkala... 87
Básně v knize Domovem i cizinou:
  1. SRDCE.
  2. ŽIVOT V KŘESLE.
  3. DŮM DĚTSTVÍ.
  4. ZAPOMENUTÝ CHRÁM.
  5. RELIKVIE.
  6. Z PODZIMNÍCH ZÁPISKŮ...
  7. JARNÍ MOTIV.
  8. PÍSEŇ JEZU.
  9. ILLUSE LÁSKY.
  10. SONET NAD ČÍŠÍ ŠAMPAŇSKÉHO.
  11. POSLEDNÍ HOST.
  12. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH.
  13. ITALIE.
  14. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.
  15. JARO.
  16. TORBOLE.
  17. V MĚSTĚ CHRISTOFA COLUMBA.
  18. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY.
  19. HLASY U MOŘE.
  20. IDYLA NA BŘEHU MOŘE.
  21. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ...
  22. NA NÁBŘEŽÍ V MENTONĚ.
  23. ŘASA.
  24. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI.
  25. I. VIVE L’ ARMÉE.
  26. II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
  27. JSME VŽDY JEN SAMI...
  28. VÍDEŇ.
  29. JARNÍ FEUILLETON.
  30. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.
  31. PŘÍTELKYNI.
  32. TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
  33. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!...
  34. VEČERNÍ NÁLADA.
  35. PŘI SLUNCE ZÁPADU.
  36. VERŠE SAMOTÁŘE.
  37. MYSTERIUM VELKONOČNÍ.
  38. MOJE PRAHA.
  39. JARNÍ OBRÁZEK.
  40. V JELENÍM PŘÍKOPU.
  41. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA.
  42. VZPOMÍNKA.
  43. VIDĚNÍ NAD PRAHOU.
  44. BÍLÁ HORA.
  45. LIDSKÁ PÍSEŇ.
  46. NUDA.
  47. PŘELUDY POLEDNE.
  48. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE.
  49. MIMOCHODEM...
  50. ČESKÁ KRAJINA.
  51. ČECHY, KŘIŽOVATKA EVROPY.
  52. MĚSTEČKO.
  53. RÁJ TKALCŮ.
  54. NEDĚLNÍ JITRO.
  55. TROSKY.
  56. TROSKY A VALDŠTEJN.
  57. KARLŠTEJN.
  58. LVÍ STOPOU KRÁČEL JSI...