II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.

Emanuel Čenkov

II.
PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
Byl krásný jako cigán z volné stepi, že každá griseta si vzdechla: Hezký hoch! měl z mansardy své rozhled velkolepý, v ní spoustu knih, pár obrazů a soch. Zřel s okna svého našedlé střech moře, tu Paříž modravou i s věží Eifflovou, jež večer podobna jsouc hvězdné hoře nad plání jiskřila se Martovou. Tam celý svět se hemžil v pestrém roji... ó, jak to vřelo tam a co tam luzných žen! Leč on spěl denně večer v jizbu svoji a k dílu veršů svých sed’ roztoužen. A ladil pečlivě svých citů lýru, pln hudby, něhy, nadšení a povzletu, že zcela zapomněl v té chvíli míru na Bídu – věrnou družku poetů.
Básně v knize Domovem i cizinou:
  1. SRDCE.
  2. ŽIVOT V KŘESLE.
  3. DŮM DĚTSTVÍ.
  4. ZAPOMENUTÝ CHRÁM.
  5. RELIKVIE.
  6. Z PODZIMNÍCH ZÁPISKŮ...
  7. JARNÍ MOTIV.
  8. PÍSEŇ JEZU.
  9. ILLUSE LÁSKY.
  10. SONET NAD ČÍŠÍ ŠAMPAŇSKÉHO.
  11. POSLEDNÍ HOST.
  12. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH.
  13. ITALIE.
  14. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.
  15. JARO.
  16. TORBOLE.
  17. V MĚSTĚ CHRISTOFA COLUMBA.
  18. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY.
  19. HLASY U MOŘE.
  20. IDYLA NA BŘEHU MOŘE.
  21. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ...
  22. NA NÁBŘEŽÍ V MENTONĚ.
  23. ŘASA.
  24. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI.
  25. I. VIVE L’ ARMÉE.
  26. II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
  27. JSME VŽDY JEN SAMI...
  28. VÍDEŇ.
  29. JARNÍ FEUILLETON.
  30. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.
  31. PŘÍTELKYNI.
  32. TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
  33. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!...
  34. VEČERNÍ NÁLADA.
  35. PŘI SLUNCE ZÁPADU.
  36. VERŠE SAMOTÁŘE.
  37. MYSTERIUM VELKONOČNÍ.
  38. MOJE PRAHA.
  39. JARNÍ OBRÁZEK.
  40. V JELENÍM PŘÍKOPU.
  41. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA.
  42. VZPOMÍNKA.
  43. VIDĚNÍ NAD PRAHOU.
  44. BÍLÁ HORA.
  45. LIDSKÁ PÍSEŇ.
  46. NUDA.
  47. PŘELUDY POLEDNE.
  48. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE.
  49. MIMOCHODEM...
  50. ČESKÁ KRAJINA.
  51. ČECHY, KŘIŽOVATKA EVROPY.
  52. MĚSTEČKO.
  53. RÁJ TKALCŮ.
  54. NEDĚLNÍ JITRO.
  55. TROSKY.
  56. TROSKY A VALDŠTEJN.
  57. KARLŠTEJN.
  58. LVÍ STOPOU KRÁČEL JSI...