TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...

Emanuel Čenkov

TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
To věčně lidské jest, to duše lidské touhy: o hvězdách snít ve prachu cest, pohrdat tím, co jest, chtít opak, přízrak pouhý, na jaře zrát a v podzim kvést! Sny slunné dětských let, na moři bouřně vzdutém jak toužím, hnusu pln, k vám zpět! Všech vášní poznav jed, žen potřísniv se rmutem, zas toužím z noci zpět po cudném jitru mladých let, po dívky visiónu nedotknutém, té první, kterou nezlíbal můj ret, již vídal jsem jen v dusných síních škol při nudných klasicích jak štíhlé lilje stvol vždy u okna se chvět a píseň lidské touhy pět... 56
Básně v knize Domovem i cizinou:
  1. SRDCE.
  2. ŽIVOT V KŘESLE.
  3. DŮM DĚTSTVÍ.
  4. ZAPOMENUTÝ CHRÁM.
  5. RELIKVIE.
  6. Z PODZIMNÍCH ZÁPISKŮ...
  7. JARNÍ MOTIV.
  8. PÍSEŇ JEZU.
  9. ILLUSE LÁSKY.
  10. SONET NAD ČÍŠÍ ŠAMPAŇSKÉHO.
  11. POSLEDNÍ HOST.
  12. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH.
  13. ITALIE.
  14. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.
  15. JARO.
  16. TORBOLE.
  17. V MĚSTĚ CHRISTOFA COLUMBA.
  18. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY.
  19. HLASY U MOŘE.
  20. IDYLA NA BŘEHU MOŘE.
  21. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ...
  22. NA NÁBŘEŽÍ V MENTONĚ.
  23. ŘASA.
  24. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI.
  25. I. VIVE L’ ARMÉE.
  26. II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
  27. JSME VŽDY JEN SAMI...
  28. VÍDEŇ.
  29. JARNÍ FEUILLETON.
  30. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.
  31. PŘÍTELKYNI.
  32. TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
  33. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!...
  34. VEČERNÍ NÁLADA.
  35. PŘI SLUNCE ZÁPADU.
  36. VERŠE SAMOTÁŘE.
  37. MYSTERIUM VELKONOČNÍ.
  38. MOJE PRAHA.
  39. JARNÍ OBRÁZEK.
  40. V JELENÍM PŘÍKOPU.
  41. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA.
  42. VZPOMÍNKA.
  43. VIDĚNÍ NAD PRAHOU.
  44. BÍLÁ HORA.
  45. LIDSKÁ PÍSEŇ.
  46. NUDA.
  47. PŘELUDY POLEDNE.
  48. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE.
  49. MIMOCHODEM...
  50. ČESKÁ KRAJINA.
  51. ČECHY, KŘIŽOVATKA EVROPY.
  52. MĚSTEČKO.
  53. RÁJ TKALCŮ.
  54. NEDĚLNÍ JITRO.
  55. TROSKY.
  56. TROSKY A VALDŠTEJN.
  57. KARLŠTEJN.
  58. LVÍ STOPOU KRÁČEL JSI...