TROSKY.

Emanuel Čenkov

TROSKY.
Na míle daleké jak slunno v kraji!... vesmíru modro žhavé splývá v lesy a v pláně zvlněné, kde žita zrají, a na skal fantastických šedé tesy. Much, cikád koncerty kol v polích hrají, kde v prouhách obilí se modří chrpy, ve věžích pustých skal holubi lkají, při zpěvu na mezi kdes zvoní srpy. A nad tím krajem na daleké míle, kde hřbety skloněny jsou v potu píle, s dvou skalin železných v satanské síle jak paže kovové se dosud Trosky týčí... Že lid zde v hypnóse spí, hlavu chýle, bys řek’, tu dolů shlížeje v kraj trpasličí. 94