VERŠE SAMOTÁŘE.

Emanuel Čenkov

VERŠE SAMOTÁŘE.
Cos v duši někdy štká i tajně vzdychá, že v jizbu spěcháš svou, jež němá je a tichá. Jsi jako plachá laň, již lovec raní, jež hledá lesů kout pro svoje umírání. Vše dráždí tebe kol a mučí, ruší – své dvéře uzavřeš, chceš sám být se svou duší. Co zatím město hřmí jak v žáru sopka, ty okna zacloníš, že jizba jest jak hrobka. Byl život pohřbem jen – teď tělo leží a smírných zvonů zpěv se starých vane věží, se starých kathedrál, k nimž touha vzdychá tvé duše zraněné, když jizba je tak tichá. 62
Básně v knize Domovem i cizinou:
  1. SRDCE.
  2. ŽIVOT V KŘESLE.
  3. DŮM DĚTSTVÍ.
  4. ZAPOMENUTÝ CHRÁM.
  5. RELIKVIE.
  6. Z PODZIMNÍCH ZÁPISKŮ...
  7. JARNÍ MOTIV.
  8. PÍSEŇ JEZU.
  9. ILLUSE LÁSKY.
  10. SONET NAD ČÍŠÍ ŠAMPAŇSKÉHO.
  11. POSLEDNÍ HOST.
  12. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH.
  13. ITALIE.
  14. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.
  15. JARO.
  16. TORBOLE.
  17. V MĚSTĚ CHRISTOFA COLUMBA.
  18. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY.
  19. HLASY U MOŘE.
  20. IDYLA NA BŘEHU MOŘE.
  21. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ...
  22. NA NÁBŘEŽÍ V MENTONĚ.
  23. ŘASA.
  24. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI.
  25. I. VIVE L’ ARMÉE.
  26. II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
  27. JSME VŽDY JEN SAMI...
  28. VÍDEŇ.
  29. JARNÍ FEUILLETON.
  30. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.
  31. PŘÍTELKYNI.
  32. TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
  33. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!...
  34. VEČERNÍ NÁLADA.
  35. PŘI SLUNCE ZÁPADU.
  36. VERŠE SAMOTÁŘE.
  37. MYSTERIUM VELKONOČNÍ.
  38. MOJE PRAHA.
  39. JARNÍ OBRÁZEK.
  40. V JELENÍM PŘÍKOPU.
  41. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA.
  42. VZPOMÍNKA.
  43. VIDĚNÍ NAD PRAHOU.
  44. BÍLÁ HORA.
  45. LIDSKÁ PÍSEŇ.
  46. NUDA.
  47. PŘELUDY POLEDNE.
  48. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE.
  49. MIMOCHODEM...
  50. ČESKÁ KRAJINA.
  51. ČECHY, KŘIŽOVATKA EVROPY.
  52. MĚSTEČKO.
  53. RÁJ TKALCŮ.
  54. NEDĚLNÍ JITRO.
  55. TROSKY.
  56. TROSKY A VALDŠTEJN.
  57. KARLŠTEJN.
  58. LVÍ STOPOU KRÁČEL JSI...