ŘASA.

Emanuel Čenkov

ŘASA.
Na písku prahnoucím,prahnoucím po mořském přívalu, kde nyní pařížské si děti hrají, řas chumáč černá se ve žhavém úpalu vod na pokraji. V tom moři života, kam odhodil nás Čas, kde ve vln věčné hře souzeno žíti, zda úděl člověka jest víc než osud řas, jež na břeh vmeteny kdes budou tlíti? 39