PŘELUDY POLEDNE.

Emanuel Čenkov

PŘELUDY POLEDNE.
Zrak v toužné dřímotě se dolů ve kraj dívá na žlutá pole, kaštanů, lip aleje... V par lehkém závoji vše v modro snivé splývá, ve vonných lesích ani list se nechvěje. Nic v skalách nehne se... les šumem hmyzu zpívá a žhavé čelo tvé ti líbá Léta dech... zdá se ti chvílemi, že kdos se s tebou dívá, že u tebe kdos sedí v jisker plamenech. Na teplém balvanu, na měkkém trsu vřesu, pod břízou nervósní, jež chví se v slastném plesu, zříš ženu báječnou, jež líně oči mhouří... Je nahá... bronzová se ňadra v slunci lesknou... Tvé údy zachvějí se náhle mdlobou tesknou a ruce třesou se a krev ti v spáncích bouří....bouří... 85
Básně v knize Domovem i cizinou:
  1. SRDCE.
  2. ŽIVOT V KŘESLE.
  3. DŮM DĚTSTVÍ.
  4. ZAPOMENUTÝ CHRÁM.
  5. RELIKVIE.
  6. Z PODZIMNÍCH ZÁPISKŮ...
  7. JARNÍ MOTIV.
  8. PÍSEŇ JEZU.
  9. ILLUSE LÁSKY.
  10. SONET NAD ČÍŠÍ ŠAMPAŇSKÉHO.
  11. POSLEDNÍ HOST.
  12. ZA DNŮ BŘEZNA DEŠTIVÝCH.
  13. ITALIE.
  14. MOJE ZNĚLKA NA JEZEŘE GARDSKÉM.
  15. JARO.
  16. TORBOLE.
  17. V MĚSTĚ CHRISTOFA COLUMBA.
  18. MÉMU STARÉMU UČITELI VLAŠTINY.
  19. HLASY U MOŘE.
  20. IDYLA NA BŘEHU MOŘE.
  21. NA NEBI AZURU A V MOŘI STŘÍBRA PŘÍLIŠ...
  22. NA NÁBŘEŽÍ V MENTONĚ.
  23. ŘASA.
  24. SONET SENTIMENTÁLNÍ O MÉ SMRTI.
  25. I. VIVE L’ ARMÉE.
  26. II. PŘÍTEL ZE ČTVRTI LATINSKÉ.
  27. JSME VŽDY JEN SAMI...
  28. VÍDEŇ.
  29. JARNÍ FEUILLETON.
  30. DVĚ SLOKY O DVOU DÍVKÁCH.
  31. PŘÍTELKYNI.
  32. TO VĚČNĚ LIDSKÉ JEST...
  33. KVĚTY!... KVĚTY... KVĚTY!...
  34. VEČERNÍ NÁLADA.
  35. PŘI SLUNCE ZÁPADU.
  36. VERŠE SAMOTÁŘE.
  37. MYSTERIUM VELKONOČNÍ.
  38. MOJE PRAHA.
  39. JARNÍ OBRÁZEK.
  40. V JELENÍM PŘÍKOPU.
  41. V DEN POHŘBU SVATOPLUKA ČECHA.
  42. VZPOMÍNKA.
  43. VIDĚNÍ NAD PRAHOU.
  44. BÍLÁ HORA.
  45. LIDSKÁ PÍSEŇ.
  46. NUDA.
  47. PŘELUDY POLEDNE.
  48. CHVÍLE ŠTĚSTÍ NA LESNÍ STEZCE.
  49. MIMOCHODEM...
  50. ČESKÁ KRAJINA.
  51. ČECHY, KŘIŽOVATKA EVROPY.
  52. MĚSTEČKO.
  53. RÁJ TKALCŮ.
  54. NEDĚLNÍ JITRO.
  55. TROSKY.
  56. TROSKY A VALDŠTEJN.
  57. KARLŠTEJN.
  58. LVÍ STOPOU KRÁČEL JSI...