RÁJ TKALCŮ.

Emanuel Čenkov

RÁJ TKALCŮ.
Mezi lukami a lány žita v horském úbočí se tají vesnice, skromně v ořeší a třešních skryta, s křížem, zvonicí u tiché silnice. Odtud krajina je vidět celá, s Marje obrázkem kde lípa u školy: v dálce slunečné se zámek bělá, okna lesknou se pod věží s kupolí. Pána továren tam bílé sídlo s fresek zdobou, s vížkami a balkony; vězňům chaloupek toť bájí zřídlo, ráj, jenž září v robot denní výkony. Štíhlé na věži se ostře lesknou zlaté hodiny, jež měří v dálku čas stavům tkalcovským pro píseň tesknou. Ze všech domků vsi jich klape lačný hlas, 91 ze všech okýnek tu zvuk ten cvaká jako bídýbídy tluk a drkotavý hlad... Mír vlá krajinou... jen pod oblaka skřivan jediný se vznáší naříkat. 92