Les u paseky.

Jan Červenka

Ten zadumaný les, kam od paseky se strání bílá stezka zatáčí, jejž u kořenů mech pokrývá měkký a podél kraje vroubí bodláčí, jest jako hravé dítě prostořeký. Já mluvím o Vás, on se rozhlaholí a každé moje slůvko opáčí, on se mnou jásá a když srdce bolí, ty šeré jeho stromy zapláčí. A volá-li Vás, paní má, můj ret, zvuk jména Vašeho mu není nový, on třikráte zas vrátí mi je zpět. Ó přijďte sem, ó přijďte, on Vám poví vše to, co já, ač z duše rád, Vám slovy Bych nikdy, nikdy říci nedoved’!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

266. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  2. TICHO V LESE (Jaroslav Vrchlický)
  3. Stesk. (Adolf Heyduk)
  4. HŮRECKÉ LESY. (Antonín Klášterský)
  5. NA KRATOCHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  6. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  7. V lese. (František Táborský)
  8. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  9. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V LESE. (Josef Václav Sládek)