PODZIMKOVÉ UTIŠENÍ.

Karel Červinka

Ty chvíle přišly, kdy se dni zas krátí, a mlhy začnou vlhnout v tichu lad, kdy zbylé listí žluté začne rváti zas drsnou rukou chladný listopad. A jasněji teď než kdykoli před tím, já, vězeň bureau, známý kraj svůj zřím, v les dubový teď myšlénkami letím, v němž laně chodí listím spadalým. Na kraji lesa myslivnu zřím, réva už na zimu je dávno svinuta, v kraj onen podzim smutek svůj už vlévá, tak ticho tam, ni pták už nedutá... Jen prázdná hnízda tmí se v stromech holých, bič vozky s řepou se tam ozývá, pasácký oheň jen tam šlehá v polích v mlh mléce, které všecko přikrývá. Ó, podzim je tam jako v duši mojí, z vod klidných tě tam vlhkost zaráží. – Snů mojich marných strom, který tam stojí, se v ztišených těch vodách odráží...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

383. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  2. VEČER. (Karel Babánek)
  3. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  6. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  7. XIX. V žluť západu den nad modrým jde lesem. (František Leubner)
  8. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  9. ŠUMAVSKÝ MOTIV. (Antonín Klášterský)
  10. ŘÍJEN (Arnošt Ráž)