PÍSEŇ BLÍŽÍCÍCH SE PODZIMŮ.

Karel Červinka

Mé dítě, odpusť mi předtuchu, jak vyrůstá ve snech mých, sníh bílý cítím už ve vzduchu, mé dítě, jak z cukru je sníh. Jak ptáku je mi, když do hnízda, v němž hledal pohovy, mu surový vítr zahvízdá, ó, vítr surový! A tady, tady ve spáncích, ó, sáhni, dítě, sem, viď, jak to pálí v spáncích mých, rci, zdráv-li dosud jsem. A sáhni k srdci, – co tu tlí, co tlí to v srdci mém? List spadne, je-li sežloutlý, a proč já dosud živ jsem?... Ó, odkud síly nabírám, proč žiju, dítě, dál – Proč žiju, když už umírám, proč bdím, když čas, bych spal?..

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

618. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zima. (Antonín Klášterský)
  2. PADÁ MLHA... (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Přijde jaro. (Ferdinand Písecký)
  4. I. Vzpomínky. (Vojtěch Pakosta)
  5. Pohádka. (Otakar Mokrý)
  6. Ty opouštíš mne. (Otakar Mokrý)
  7. STOPY V SNĚHU. (Bohdan Kaminský)
  8. III. Zima jde, ó nejde, letí (Herma Pilbauerová)
  9. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Kraj v sněhu. (Jaroslav Vrchlický)