PÍSEŇ BLÍŽÍCÍCH SE PODZIMŮ.

Karel Červinka

PÍSEŇ BLÍŽÍCÍCH SE PODZIMŮ.
Mé dítě, odpusť mi předtuchu, jak vyrůstá ve snech mých, sníh bílý cítím už ve vzduchu, mé dítě, jak z cukru je sníh. Jak ptáku je mi, když do hnízda, v němž hledal pohovy, mu surový vítr zahvízdá, ó, vítr surový! A tady, tady ve spáncích, ó, sáhnisáhni, dítě, sem, viď, jak to pálí v spáncích mých, rci, zdráv-li dosud jsem. A sáhni k srdci, – co tu tlí, co tlí to v srdci mém? List spadne, je-li sežloutlý, a proč já dosud živ jsem?... Ó, odkud síly nabírám, proč žiju, dítě, dál – Proč žiju, když už umírám, proč bdím, když čas, bych spal?.. 60