NOTTURNO.

Karel Červinka

NOTTURNO.
Noc zádumčivá věšela už stíny na modré Alpy, z roklí voněl spánek zavlhlé země, z jihu od Fersiny mi žhavé čelo líbal měkký vánek. Vlak zahučel v tom z nedaleké hráze. Ten k jihu jel v noc vlahou, plnou hvězd. V ten okamžik já oddechoval snáze, v tu stranu zřel, kde Italie jest. V tu jižní stranu do noci zrak noře, já cítil v duši nekonečné hoře, a stesk, pro který nemám ani slov. Já cítil touhu, touhu ve své hrudi, jež chvěje mnou a do dálky mě pudí, jež jižní nebe chce mít za příkrov. 7