RUCE.

Karel Červinka

RUCE.
Vše ztichlo. Podivný ten večer v cit mi nesáh’! Šel klidně okolo a zmizel v píniíchpiniích. Jen ruka neznámá se třásla na klávesách a valčík italský dnes rozvázal svůj smích. Ó, ruce neznámé, čí prsty jako z vosku tak bílé, malé snad – to hrály v onen čas – Ty zeleň Vzpomínky v mé duše vily trosku na plesy lednové a skvělých sálů jas. A já jich nepoznalnepoznal, těch bílých rukou malých, už tony veselé se vzduchem vzdálily. – A já je líbat chtěl – jež v citu mého kalich takt měkce houpavý dnes marně nalily. 18