VEČERNÍ.

Karel Červinka

VEČERNÍ.
I vyšel jsem a viděl vzplát na nebi v tmě hvězd tichý pád, sto žhavých očí – hvězd – blýsklo z tmy a zraky jaksi zahřálo mi. A jižní noci vlahý vzduch ni zvukem nezčeřil mi sluch, a touha mi začala ňadra dmout, to po té, jíž nemohu obejmout. To po té, o níž sny si tkám, a s níž se nikdy nesetkám, – já nesetkal se s ní dosavad. Já jenom tuším, jaká jest, když vidím s nebe svit zlatých hvězd v tmu padajících zahrávat. 9