PÍSEŇ ZTRACENOSTI.

Karel Červinka

PÍSEŇ ZTRACENOSTI.
Něco se ve mně zatetelí, něco se ve mně pohne teď časem, v smutný kraj zírám zšedivělý, zalitý zimním mdlým jasem. Vrány jen vidím veslující přes bílé pláně, zamlklá pole, ztrácejí v mhách se ku vesnici pod svahem dole. Myšlénky černé tak odlétají z lesů mých hlubin k všedním těm lidem, odlétly, mhy je přikrývají, já tu zbyl s bílým tím sněhovým klidem! Já tu zbyl v tiché bělosti sněhu, jakoby ztracen zavát a zmařen, zmrzlá jak řeka uprostřed břehů, uprostřed vrb, těch mlčících stařen... 76