MOUCHA.

Karel Červinka

MOUCHA.
Má moucho malá, vyzáblá a suchá, dnes v deštivý den, déšť kdy voní hojný ze zahrad venku, které právě cuchá z Alp severních teď vítr nepokojný – já znechucený psáti paraboly tvé tílko jenom zticha pozoruji – jak nemocný vím pouze, kde to bolí, a jako mrzout nic už nemiluji. Dny počítám jen v této blbé poušti, stesk po minulém i tu neopouští mé myšlénky, v mou přítomnosť se vtírá. Sám dobře znaje celou bídu svoji, jak zajatci jsem po ztraceném boji, jimž vítěz i nůž na chléb odebírá. 19