LOUČENÍ.

Viktor Dyk

Na loži stařeček sotva se obrátí. Bez síly, radosti. A každý šeptá ti: Nebohý, kdy že už umře? Proč že vy pláčete? Pro bodák, pro kuli? Jaké to neštěstí, na poli padnu-li v mladosti svojí květu? Čemu já ujdu a čeho se ušetřím? Lépe je chvíli jít ošklivým povětřím, než celý život jít psotou... Padnu-li, umru-li, však já se spokojím. Návratu nečekám, smrti se nebojím. Staroby bojím se více. Na poli padnu-li, přece si vzpomenou na život vzdálený i na smrt vzdálenou. Mladý hoch, byla ho škoda. Na loži stařeček sotva se obrátí. Každý tu zakývá, každý tu šeptá ti: Chudáček, ne a ne umřít!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

974. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nejtěžší umírání. (Adolf Heyduk)
  2. Nezdar. (Beneš Grünwald)
  3. Vytoužená chvíle. (Bohdan Kaminský)
  4. MYŠLÉNKY UMÍRAJÍCÍHO. (Adolf Brabec)
  5. Přiznání v šedém dnu. ( K. Egor)
  6. Co jest to smrt? – Ach kdož to asi poví, (Jan Neruda)
  7. V PODZIMU. (Jan Červenka)
  8. Hřbitov. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 54. Duje vítr doubravinou, (Josef Kuchař)
  10. NADŠENÍ. (Adolf Červinka)