Nezdar.

Beneš Grünwald

Raší touhy, není ale jaro vždy, by mohly zkvést; co jich vadlo v dlouhém žale! Ani nevím, zač ten trest. Vzdoruji, leč jako v mraze porozvitý sprchá květ, darmo linu k svojí snaze, mařím síly, musím zpět. Neustup, zlomen hnětem, však to líp je, křičí cit, zastlat hrob si křehkým květem, než jen trn tam s sebou vzít...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

421. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. LOUČENÍ. (Viktor Dyk)
  3. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  4. VZPOMÍNÁNÍ. (Josef Václav Sládek)
  5. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Květy v ohni. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Pel mi s květu vítr svál, (Josef Holý)
  8. XXV. Vždyť uleví ta bolest rozluky, (František Leubner)
  9. Přiznání v šedém dnu. ( K. Egor)
  10. Bludný hospodář. (František Taufer)