Nezdar.

Beneš Grünwald

Nezdar.
Raší touhy, není ale jaro vždy, by mohly zkvést; co jich vadlo v dlouhém žale! Ani nevím, zač ten trest. Vzdoruji, leč jako v mraze porozvitý sprchá květ, darmo linu k svojí snaze, mařím síly, musím zpět. Neustup, ač zlomen hnětem, však to líp je, křičí cit, zastlat hrob si křehkým květem, než jen trn tam s sebou vzít... 1896.
50
Básně v knize Srdcem i kosmem:
  1. Poesii.
  2. Ať vesna ťuká...
  3. Na houbách.
  4. Sonet.
  5. Píseň v koncích.
  6. Všichni-li mne opustili...
  7. Tobě.
  8. Rispetti. I.
  9. II.
  10. III.
  11. IV.
  12. Kanzóna ku chvále jara.
  13. Obavy.
  14. Intimní sonet.
  15. Rozplynutí.
  16. Ekloga.
  17. Naladění.
  18. Únorová skizza.
  19. Jarní motiv.
  20. Aquarell.
  21. Dědouškova věštba.
  22. Na přívoze.
  23. Staré melodie.
  24. Dva topole.
  25. Šumava.
  26. U Černého jezera.
  27. Podzimní.
  28. Ocún
  29. Plody práce.
  30. Nezdar.
  31. Ballata ke chvále ozimu.
  32. Pravý klid.
  33. Zimní motiv.
  34. Večer na věži.
  35. Hlasy ze hřbitova.
  36. Maia.
  37. Ještě rostou vavříny...
  38. Fin de siècle.
  39. Píseň blázna ze staré tragedie.
  40. Výš!
  41. Rudý prapor.
  42. Budoucím.
  43. Legenda.
  44. Věčný oheň.
  45. Noční meditace.
  46. Tvar.
  47. Po přečtení Tolstojova „Výkladu evangelia“.
  48. Pochyby.
  49. Meditace.
  50. Jiná meditace.
  51. Vyznání.