Ať vesna ťuká...

Beneš Grünwald

Ať vesna ťuká...
Ať vesna ťuká ptačím zobáčkem mi do oken, jež jasem prosyceny, sen tužby nové klíčí v srdci mém a pocit divný, velký, bezejmený, jak červánky když planou přede dnem. Ó vesno se svým sladkodyšným snem, proč dřív už v mé jsi nezalétla stěny? Pryč dumy s čela, žít chci v jase tvém – ať vesna ťuká! Leč sen ten sníti sám by bylo zlem, ten sen tak sladký a tak utěšený, jej těžko sdílným nezraditi rtem – tož proto také v okno za rohem ať vesna ťuká! 27. 3. 88.
11
Básně v knize Srdcem i kosmem:
  1. Poesii.
  2. Ať vesna ťuká...
  3. Na houbách.
  4. Sonet.
  5. Píseň v koncích.
  6. Všichni-li mne opustili...
  7. Tobě.
  8. Rispetti. I.
  9. II.
  10. III.
  11. IV.
  12. Kanzóna ku chvále jara.
  13. Obavy.
  14. Intimní sonet.
  15. Rozplynutí.
  16. Ekloga.
  17. Naladění.
  18. Únorová skizza.
  19. Jarní motiv.
  20. Aquarell.
  21. Dědouškova věštba.
  22. Na přívoze.
  23. Staré melodie.
  24. Dva topole.
  25. Šumava.
  26. U Černého jezera.
  27. Podzimní.
  28. Ocún
  29. Plody práce.
  30. Nezdar.
  31. Ballata ke chvále ozimu.
  32. Pravý klid.
  33. Zimní motiv.
  34. Večer na věži.
  35. Hlasy ze hřbitova.
  36. Maia.
  37. Ještě rostou vavříny...
  38. Fin de siècle.
  39. Píseň blázna ze staré tragedie.
  40. Výš!
  41. Rudý prapor.
  42. Budoucím.
  43. Legenda.
  44. Věčný oheň.
  45. Noční meditace.
  46. Tvar.
  47. Po přečtení Tolstojova „Výkladu evangelia“.
  48. Pochyby.
  49. Meditace.
  50. Jiná meditace.
  51. Vyznání.