Obavy.

Beneš Grünwald

Obavy.
Svět učinil ji podobnou svým květům, jež vítr může pučící již srazit, a vydal v šanc ji nemocem i létům, tu těchu mou, mé štěstí může zkazit. Žel, že tak jest! Leč její pohled vlídný to vědět nezdá se, ni o tom bádat. Ký v její srdci zrá to záměr klidný si naděj lásky nekonečné střádat? Kdo naučil tě vzdorovat vší sudbě a věřit, kde pro kotvu břehů není? snít svět, jenž vzdušné podobá se hudbě, že dýše jen a vždy je bez zjevení? Či věřit chceš, co smysly neokusíš? Jsem zmaten, jak se klidně v zrak mi dívá: což klamu se? Dí: v lásku věřit musíš, je slepa, hlucha a je přece živa! 19. 11. 97.
25
Básně v knize Srdcem i kosmem:
  1. Poesii.
  2. Ať vesna ťuká...
  3. Na houbách.
  4. Sonet.
  5. Píseň v koncích.
  6. Všichni-li mne opustili...
  7. Tobě.
  8. Rispetti. I.
  9. II.
  10. III.
  11. IV.
  12. Kanzóna ku chvále jara.
  13. Obavy.
  14. Intimní sonet.
  15. Rozplynutí.
  16. Ekloga.
  17. Naladění.
  18. Únorová skizza.
  19. Jarní motiv.
  20. Aquarell.
  21. Dědouškova věštba.
  22. Na přívoze.
  23. Staré melodie.
  24. Dva topole.
  25. Šumava.
  26. U Černého jezera.
  27. Podzimní.
  28. Ocún
  29. Plody práce.
  30. Nezdar.
  31. Ballata ke chvále ozimu.
  32. Pravý klid.
  33. Zimní motiv.
  34. Večer na věži.
  35. Hlasy ze hřbitova.
  36. Maia.
  37. Ještě rostou vavříny...
  38. Fin de siècle.
  39. Píseň blázna ze staré tragedie.
  40. Výš!
  41. Rudý prapor.
  42. Budoucím.
  43. Legenda.
  44. Věčný oheň.
  45. Noční meditace.
  46. Tvar.
  47. Po přečtení Tolstojova „Výkladu evangelia“.
  48. Pochyby.
  49. Meditace.
  50. Jiná meditace.
  51. Vyznání.