Rozplynutí.

Beneš Grünwald

Rozplynutí.
Viz, nadešla už noc, a stín se v stínu hrouží, a pozdním červánkem se hvězda dere v před: v mé skloň se objetí, má duše po tvé touží, nech srdce na srdci a na rtu dlíti ret. Ó, jedno vědomí mi na mé dráze chudé cit vdechlo blažený: že tobě drahým jsem! To s dojmem posledním v mé duši ještě zbude, a oživnu-li, kdes, mým prvním bude snem. Všakť bude jednou den, kdy umřeme v tom citu, jak usínáme v něm dnes ke snům libým tak: leč až se dočkáme kdys ranního zas třpytu, tím citem pěstěným se znovu najdem pak. 1896.
27
Básně v knize Srdcem i kosmem:
  1. Poesii.
  2. Ať vesna ťuká...
  3. Na houbách.
  4. Sonet.
  5. Píseň v koncích.
  6. Všichni-li mne opustili...
  7. Tobě.
  8. Rispetti. I.
  9. II.
  10. III.
  11. IV.
  12. Kanzóna ku chvále jara.
  13. Obavy.
  14. Intimní sonet.
  15. Rozplynutí.
  16. Ekloga.
  17. Naladění.
  18. Únorová skizza.
  19. Jarní motiv.
  20. Aquarell.
  21. Dědouškova věštba.
  22. Na přívoze.
  23. Staré melodie.
  24. Dva topole.
  25. Šumava.
  26. U Černého jezera.
  27. Podzimní.
  28. Ocún
  29. Plody práce.
  30. Nezdar.
  31. Ballata ke chvále ozimu.
  32. Pravý klid.
  33. Zimní motiv.
  34. Večer na věži.
  35. Hlasy ze hřbitova.
  36. Maia.
  37. Ještě rostou vavříny...
  38. Fin de siècle.
  39. Píseň blázna ze staré tragedie.
  40. Výš!
  41. Rudý prapor.
  42. Budoucím.
  43. Legenda.
  44. Věčný oheň.
  45. Noční meditace.
  46. Tvar.
  47. Po přečtení Tolstojova „Výkladu evangelia“.
  48. Pochyby.
  49. Meditace.
  50. Jiná meditace.
  51. Vyznání.