Sonet.

Beneš Grünwald

Sonet.
Ó radši jedno dlouhé políbení, jež dala láska v prudkém pohnutí, než tisíc, při nichž srdcem hnuto není, a rty se spájí v chladném dotknutí. Ó jest-li osud, který všecko mění, i tebe zvážnět jednou přinutí, nechť moje srdce v prvním utrpení se rozpukne bez všeho hlesnutí. Ať není silno překonati muka a žít, kde slastí nebylo by už, ať láskou velké také láskou puká. Smrť volím raděj, nežli citů hluš, když úděl ten má dáti tvá mi ruka, jen vzdechy ne, tu chorou smrti druž. 1893.
13