Píseň blázna ze staré tragedie.

Beneš Grünwald

Píseň blázna ze staré tragedie.
Hoj, rozum za dva moudří páni měli – ó králi můj, my budem se jim smát! – a tvému bláznu sluchu odepřeli, že pro ně sprostý, myslili si snad. Tvůj blázen, kmochu, ten jim dobře radil: Ó milí páni, kupte čapku moji, by mozek váš se v noci nenachladil, za bečku zlata čapka blázna stojí – ó králi můj, dnes budem se jim smát! A milí páni čapku nekoupili – ó králi můj, my budeme se smát – – a rozumy si schvalně zastudili, – a blázen tvůj – ten zdráv je napořád. Že pohrdli mnou, klatbu slal jsem na ně: ten svět za pole vážné měli snahy a tvářili se k tomu odhodlaně: slyš, Pravdu v hrad ti chtěli uvést záhy! – Teď teprv, králi, budeme se smát! Tak o Pravdu když pečovali snažně, – ó králi, slyš, jak nemáme se smát? – tys vykřiknul: Jak? Myslíte to vážně? A hlavy jejich spočítal tvůj kat. Jen rolničku s mé čapky měli míti, ten šibolet jim přinést mohl spásu! Na svého blázna milostiv chtěj zříti a aspoň jeho nechtěj zříc se hlasu, bys, kdy si zlíbíš, moh se smát. V říjnu 93.
65