LOUČENÍ.

Viktor Dyk

LOUČENÍ.
Na loži stařeček sotva se obrátí. Bez síly, radosti. A každý šeptá ti: Nebohý, kdy že už umře? Proč že vy pláčete? Pro bodák, pro kuli? Jaké to neštěstí, na poli padnu-li v mladosti svojí květu? Čemu já ujdu a čeho se ušetřím? Lépe je chvíli jít ošklivým povětřímpovětřím, než celý život jít psotou... Padnu-li, umru-li, však já se spokojím. Návratu nečekám, smrti se nebojím. Staroby bojím se více. Na poli padnu-li, přece si vzpomenou na život vzdálený i na smrt vzdálenou. Mladý hoch, byla ho škoda. Na loži stařeček sotva se obrátí. Každý tu zakývá, každý tu šeptá ti: Chudáček, ne a ne umřít! 55