S TOU PÍSNÍ NA RTECH...

Viktor Dyk

S TOU PÍSNÍ NA RTECH...
S tou písni na rtech šel jsem životemživotem, s tou písní na rtech a v té písni cele. Hrát Tartuffy ctnost viděl jsem a krátkozraké hrát spasitele. Bouřil se leckdo, leckdo zmdlelzmdlel, leč já jsem šel s tou písní na rtech. S tou písní na rtech šel jsem ulicí v podivné doby takové. U vatry, do tmy hořícíhořící, hřáli se obchodníčkové. Z nich mnohý hanbu za podušku měl. A já jsem šel s posměšnou písní na rtech. Zívala nuda, zášť se šklebila. Nemilováno vznikalo mé dílo. – Ta doba přece špatná nebyla: zněl výkřik písně, srdce prudce bilo. Je lehčeji, byť orkán prudce hřmělhřměl, dokud jsi šel s tou písní na rtech. 49 Nezírej chladně ve dnů šeď a sen svůj nepotřísni. Zbaběle, plaše nepohleď v tvář doby, písni! Osude, radost dej či želžel, leč přej, bych šel s tou písní na rtech. 50