V radosti kraje.

Alois Škampa

K nám jaro z jihu letos přišlo dřív! Slyš, na zahradě mezi koši sliv juž ohlašuje první ptactva smích, že na stepilé černé snítky jich s modravých výšin jarní slunce hárá, a nad nivou, zkad sešel sotva sníh jak bledý stín se lehká vlní pára! Roj chocholoušů s hlukem nad rolí se snáší v dál přes měkké travné meze, a pěšinou, jež táhne v údolí po každé jamce zlatý svižník leze, co třešní u cestjeden bílý květ: ba, jaro nejlíp těšit umí svět! A ty jdeš z hájes duší nevinnou, a svátečně tak k štěstí naladěnou, a luzné sny, jež čelem tvým se ženou, – sám nevíš jak, přec hymnou jedinou jak lesní stružky v čistý pramen luk juž splývají ti v bouřný srdce tluk! A vše, co tobě zní a zpívá kolem, jásotem, tesknotou, bolem, či poupětem plá v rozvité juž kráse vše tlukem tím, jejž dojmy probudily v tvých prsou dětských ohlas roztomilý, ve souzvuk zas, jak harfou ozývá se! Ty jdeš, ty sníš, ty staneš v stráni kdes, kde bájí novou stará šumí láska, kde plným jarem dýše tmavý les a červenka svou milou dumku píská, a jen se vhroužíš v jeho smích a květ již z luzných šeptů každé ratolesti v tvé srdce padne ohlas mladých let, a vzpomínky kdys prožitého štěstí! Tu divná touha pojme duši tvou, tu zrak tvůj maně k výšinám se vznese, a ucítíš, jak na tvých ramenou ti rostou křídla, jak jich vzmach se třese, a k nitru tvému v téže světlé chvíli se zlatý paprsk poesie schýlí! Ty zaslechneš, jak v háji na větvích dav kosů hvízdá v jásání a plesu, jak dětí ve vsi rozléhá se smích; ty uvidíš, jak nad obrubou lesů se nebe klene čisté, bezoblačné – – a slasti slza vyhrkne ti v zrak, a v ňadru stichlém náhle jako pták tvé srdce samo verše zpívat začne!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

520. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tklivé doby. (Adolf Heyduk)
  2. Sýkora. (Adolf Heyduk)
  3. Sněženkám. (Alois Škampa)
  4. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  5. I. Jarní. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sklání se jedle k svěžím hlavám buků... (Adolf Heyduk)
  7. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  8. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  9. Smutno. (Adolf Heyduk)
  10. HLE, JUŽ LETÍ! (Jaroslav Vrchlický)