V záři západu.

Alois Škampa

Ó, jak teď sladko v kypré bloudit trávě, kdy vzduch je protkán sítí skvoucích stuh! Viz, modrou mhou se kouří vonný luh, a v lesní mýť se večer chýlí právě! Tam západu zář rudá, krvavá v dál za stromy se schovává a mezi kmeny z lesa vytrýská jak doutnající uhly z ohniska... Jak háj kol stojí něm; jak mlčenliv! On v hloubi svojí všecky stajil zvuky, jen v tichu svatém tmí se jeho buky. A bez šumu se třesou listy jív... Hle, vršky stromů ještě zlatem svítí, jim bílá pára sprchá v šerý vlas a z vlhké trávy šustí ještě klas, jejž obetkala třpytnou jeseň nití – – leč já jak motýl, vůní opojen tam ve hrudi to cítím kouzlo jen, jímž v raketách sem z lesa západ září, a růže sype na mou bledou tváři... Ó, Západe! Jak’s velkolepý zjev! Tvé slunce mroucí všecku svoji krev dá slávě Tvojí nad hrobem se skvíti! Co slzy naše, co náš stesk i zpěv jsou před slávou, jíž Ty znáš zazářiti? Nám, dětem světa kladou na rakev jen černý flór a chudé věnce z kvítí!.. A dojat, v snech, jsem zahleděl se v dál: tam skvoucí héros nad propastí stál vždy víc a víc se v lůno její chýle; tam slunce zřel jsem, mok ač krvavý mu tekl z ran jak v nachu záplavy, přec samo v ni jak perla padlo bílé! – Juž potichu se v úval večer vkrad, a les juž zcela v jeho zmizel hávu, leč já se ještě dívám na západ a ve svých snech zřím dosud jeho slávu... Nad horou dávno oblak plápol zhas – leč v srdci mém zní dosud tajný hlas a v bouři dojmů klid mých křídel ruší. A v snění hlava k prsoum klesla níž... Nad lesní šeru vyšly hvězdy již – jak rosa na květ, padá ticho v duši.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

332. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LESNÍ TŮNĚ (Alfons Breska)
  2. I. Hvozd chimer. (Jaroslav Vrchlický)
  3. CESTY. (Herma Pilbauerová)
  4. Na vsi. (František Kvapil)
  5. Z podzimních toulek. (Alois Škampa)
  6. SMUTEK ZÁPADU (Otokar Březina)
  7. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  8. VEČER NA ŠUMAVĚ. (Antonín Klášterský)
  9. OBZORY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HODY. (Jaroslav Vrchlický)