Zima na přívoze.
1-1Hle! vody zmrzly unaveny během,
1-2zjev malé říčky zmizel pode sněhem
1-3a mlha s lesem v jeden oblak splývá,
1-4a čirá závěj, kam se oko dívá.
98
2-1Na kůru vrb, jež nízké břehy stíní,
2-2hedvábné řásně zavěsilo jíní
2-3a přes kmeny a šíje nahrbené
2-4šat zimy bílý sněžné vlny klene,
2-5v jichž příboji se kalný obzor topí.
3-1Vše zaváto a vůkol ani stopy,
3-2ni skrovné známky po životě lidí.
3-3Tvé oko jenom vlastní sledy vidí
3-4a staré rýhy od kol těžkých vozů,
3-5jež z lesa ven se táhnou ku přívozu,
3-6kde v úkrytu pod břehu sráznou mezí
3-7dva čluny dlouhé v hladkém ledu vězí.
3-8Mha padá s nebe jako bílá hříva,
3-9je večer pozdní, nad řekou se stmívá.
4-1Na obou březích smutné ticho vládne
4-2a spícím krajem nezní zvuky žádné,
4-3a na křoví ni snítka nepohne se – – –
4-4Skrz temný úvoz, jenž se ztrácí v leselese,
4-5večerním šerem jako hvězda skrytá
4-6lesk rudý z okna nuzné chýže kmitá
4-7a zlatí starou, zasněženou vrbu:
4-8tam přívozník vzňal oheň na svém krbu
4-9a šedou hlavu schýliv k teplé stěně,
4-10dni truchlé zimy tráví spokojeně.
5-1Viz, krbu zář jak žárem v okno bleskla –
5-2pruh zlatý světla na sníh padl se skla
5-3a jako slunko v třpytném křídle mouchy
5-4svit jeho zahrál šerem o rampouchy,
99
5-5jež pod krovem své perly rozsypaly.
5-6Tma víc a více rysy chýže halí
5-7i bílý sníh, jenž v jedno slil se s nima,
5-8jen za vikýřem černý komín dýmá
5-9kotouče chmury modře prosvitavé,
5-10jichž vzdušné křídlo v mlhách nočních plave.
5-11A vnitř té chaty, dumy pode křídly
5-12přívozník sám a starý macek bydlí....
6-1Nic z blaženého klidu nevyruší
6-2tu poctivou a bezstarostnou duši,
6-3když v šeru jizby světlo rozžato má
6-4a vetchá bedra zhřívá večer doma.
6-5Nechť v lese sníh se chumelí a bouří,
6-6– on v útulku svém klidně dýmku kouří
6-7a v snivý rozmar mládí cele odín
6-8naslouchá taktu cvakajících hodin. –
6-9Kdy divý vichr láme sosny venku,
6-10on v sladké dumě sedá při okénku,
6-11na jehož skle svit krbu hvězdy kreslí.
6-12A když mu ruce mdlobou ve klín sklesly,
6-13zavrou se zvolna i ty dobré oči –
6-14a v duši kmetu anděl spánku vkročí.
7-1Tak dlouhý večer za večerem míjí
7-2a každý chová v sobě poesii!
7-3V té chýži není nikdy smutna chvíle,
7-4když starý macek, skříživ tlapky bílé,
7-5v klín přívozníku vloží velkou hlavu,
7-6a nahlas jemu přede pro zábavu.
100