Óda na přírodu.
I bez básníků nadšeného slova
dost sama krásna ve svém zjevu celém,
s tím jasně klidným, povznešeným čelem,
vždy stejně mlada, spanila a nova –
tak’s otiskla se v snivé mojí dušiduši,
ó přírodo, Ty pramatko nás všech,
a na věky juž nikdo neporuší
mi obraz ten... On utkvěl tak v mých snech,
a v záři své tak čarovně mi jeví
Tvůj božský lad, že v dětinný můj věk
jen o něm zněly všecky moje zpěvy,
že čas já neměl dostat polibek
ni hlouběji se hroužit v oko děvy!
Vždyť vše, co umím, mám jenjen, matkomatko, z Tebe!
Od ptáků Tvých já učil jsem se pěti,
všech snů mých růže Tvé mi daly sněti,
a v podjeseni blankytné Tvé nebe
vždy blahem tak mi prsa naplnilo,
že za dnů šerých dlouhé zimy pak
jak v úle přec mi teple tamo bylo,
a divná něha jasnila mi zrak.
Vždyť jenom tím, že při tvoření malbymalby,
kdy štětec váhal, – jemu bez řeči
[125]
vždy udávalo, jaké stíny vzal by
Tvé slunce zlaté, malíř největší,
– v mých barev tón se nedostalo šalby!
Když osud sáhal drsnou po mně dlaní –
já k Tobě vždy se utíkal jak děcko!
Já za náhradu měl u Tebe všecko:
žár západu i sladký úsvit ranní,
mech zátiší i kyprý samet nivy – –
však neblouznil jsem o Tvých záhadách!
Já šťasten raděj’, jako motýl snivý
jsem těkal volně v širých zahradách,
radš naslouchal, co v stráních vítr šuměl
a dýchal máj, jímž voněl jarní květ...
Ó, jinak já TiTi, matkomatko, porozuměl,
než hloubavý mých vrstevníků svět:
– ne šat Ti rvát, leč taj Tvůj ctít jsem uměl!
Tys jediná, jež rodíc od pravěku
přec líbezna’s a nevinna jak panna!
Ó, přijmi tuto hold svůj od skřivana,
jenž na tvém klíně naučil se vděku!
Tvých lesů dech, Tvých bystřic zvuk mne těšil,
já čistou rukou bral jsem ze Tvých vnad –
nuž odpusť, že jsem tolik na nich zhřešil
svým titěrným a slabým veršem snad!
Mně stáří kdysi mdlobou ohne plece,
a vše mé zpěvy zniknou bezděky
jak vůně z luk, jak milé ptáče z klece,
však nesmrtna a mlada na věky
i bez mých slok – Ty budeš krásna přece!
126
OBSAH.
Str.
Předslov 5
Jaro.
Zimní host 9
Prvního března 10
Týden tepla 11
Anemony 12
Črta z výletu13
Fialkám15
Na kraji háje16
Drahému koutku16
V jižním dechu17
Po západu slunce18
První paprslek19
S Odinem20
Jarní večer21
Sněženkám22
Zrcadla parku23
Duben24
V radosti kraje25
Po dešti v háji26
Květnová noc28
Máj29
Léto.
Ekloga33
Návštěva po roce36
Náhodné setkání37
Zátiší38
V lůně bukoviny39
Staré aleji40
Píseň o snivém květu42
Hluboko v háji43
Daleko světa44
Asyl v lesích44
Ranní kresba48
U druhého břehu49
Letní genre50
Na útěku před tesknem52
U potoka53
Kam rád chodím53
V nouzi o stín54
Slečny ze zámku56
127
PodzimStr.
Podletí.
Věnování63
Na opuštěné cestě63
Chvílka snění65
Hnízdo skřivana65
Krajina68
Starý sad68
V dojmech lítosti71
Jiřinkám71
Lístku břízy72
V záři západu74
V babím létě75
Lesní cestou76
Ekloga77
Jeseň.
Na rozchodnou83
Hymnus jeseně83
Řeřáby84
Zlatý sníh85
Noční skizza86
Jívy87
Na sklonku října88
Astrám89
Pozdní jaro90
Zima.
Vidina v závějích95
Doma nejlíp96
Zima na přívoze98
Pára nad obzorem101
Večer na pasece101
V zimním jasu102
Na samotě103
V chmurné noci104
Poslední skvost105
Leden v horách105
Zabloudilý111
Na prahu zimy112
Smrť112
Ztraceným snům113
Na pozdní toulce114
Stesk známým115
Blažení116
Jaro v zimě117
Motiv štědrovečerní118
Naděje119
Doslov123
E: lk + až; 2002
128