Óda na přírodu.

Óda na přírodu.
I bez básníků nadšeného slova dost sama krásna ve svém zjevu celém, s tím jasně klidným, povznešeným čelem, vždy stejně mlada, spanila a nova – tak’s otiskla se v snivé mojí dušiduši, ó přírodo, Ty pramatko nás všech, a na věky juž nikdo neporuší mi obraz ten... On utkvěl tak v mých snech, a v záři své tak čarovně mi jeví Tvůj božský lad, že v dětinný můj věk jen o něm zněly všecky moje zpěvy, že čas já neměl dostat polibek ni hlouběji se hroužit v oko děvy! Vždyť vše, co umím, mám jenjen, matkomatko, z Tebe! Od ptáků Tvých já učil jsem se pěti, všech snů mých růže Tvé mi daly sněti, a v podjeseni blankytné Tvé nebe vždy blahem tak mi prsa naplnilo, že za dnů šerých dlouhé zimy pak jak v úle přec mi teple tamo bylo, a divná něha jasnila mi zrak. Vždyť jenom tím, že při tvoření malbymalby, kdy štětec váhal, – jemu bez řeči [125] vždy udávalo, jaké stíny vzal by Tvé slunce zlaté, malíř největší, – v mých barev tón se nedostalo šalby! Když osud sáhal drsnou po mně dlaní – já k Tobě vždy se utíkal jak děcko! Já za náhradu měl u Tebe všecko: žár západu i sladký úsvit ranní, mech zátiší i kyprý samet nivy – – však neblouznil jsem o Tvých záhadách! Já šťasten raděj’, jako motýl snivý jsem těkal volně v širých zahradách, radš naslouchal, co v stráních vítr šuměl a dýchal máj, jímž voněl jarní květ... Ó, jinak já TiTi, matkomatko, porozuměl, než hloubavý mých vrstevníků svět: – ne šat Ti rvát, leč taj Tvůj ctít jsem uměl! Tys jediná, jež rodíc od pravěku přec líbezna’s a nevinna jak panna! Ó, přijmi tuto hold svůj od skřivana, jenž na tvém klíně naučil se vděku! Tvých lesů dech, Tvých bystřic zvuk mne těšil, já čistou rukou bral jsem ze Tvých vnad – nuž odpusť, že jsem tolik na nich zhřešil svým titěrným a slabým veršem snad! Mně stáří kdysi mdlobou ohne plece, a vše mé zpěvy zniknou bezděky jak vůně z luk, jak milé ptáče z klece, však nesmrtna a mlada na věky i bez mých slok – Ty budeš krásna přece! 126 OBSAH.
Str. Předslov 5
Jaro. Zimní host 9 Prvního března 10 Týden tepla 11 Anemony 12 Črta z výletu13 Fialkám15 Na kraji háje16 Drahému koutku16 V jižním dechu17 Po západu slunce18 První paprslek19 S Odinem20 Jarní večer21 Sněženkám22 Zrcadla parku23 Duben24 V radosti kraje25 Po dešti v háji26 Květnová noc28 Máj29
Léto. Ekloga33 Návštěva po roce36 Náhodné setkání37 Zátiší38 V lůně bukoviny39 Staré aleji40 Píseň o snivém květu42 Hluboko v háji43 Daleko světa44 Asyl v lesích44 Ranní kresba48 U druhého břehu49 Letní genre50 Na útěku před tesknem52 U potoka53 Kam rád chodím53 V nouzi o stín54 Slečny ze zámku56
127 PodzimStr. Podletí. Věnování63 Na opuštěné cestě63 Chvílka snění65 Hnízdo skřivana65 Krajina68 Starý sad68 V dojmech lítosti71 Jiřinkám71 Lístku břízy72 V záři západu74 V babím létě75 Lesní cestou76 Ekloga77
Jeseň. Na rozchodnou83 Hymnus jeseně83 Řeřáby84 Zlatý sníh85 Noční skizza86 Jívy87 Na sklonku října88 Astrám89 Pozdní jaro90
Zima. Vidina v závějích95 Doma nejlíp96 Zima na přívoze98 Pára nad obzorem101 Večer na pasece101 V zimním jasu102 Na samotě103 V chmurné noci104 Poslední skvost105 Leden v horách105 Zabloudilý111 Na prahu zimy112 Smrť112 Ztraceným snům113 Na pozdní toulce114 Stesk známým115 Blažení116 Jaro v zimě117 Motiv štědrovečerní118 Naděje119 Doslov123
E: lk + až; 2002 128