Fialkám.

Alois Škampa

Fialkám.
Jak nad omládlou země hrudí smích jara zavlá vítězný – tak rád vždy háj už ze sna budí pod snítek lonských svadlou rudí vás, nejkrasší své princezny! Ó, fialky! Vy v jara knize ten nejkrasší jste jistě list! Jak milo as je v stráni bříze když svitne pod ní v mechů říze váš květ jak modrý amethyst! Ó, jak vždy sladká vaše vůně svou ambrou cit nám opíjí! Ta v mžik uzdraví kde co stůně, z ní drozdům opět v hrdla strůně zvuk nových zahrá arií! Jí oživnou nám drahé hroby, jí zmládne, kde co zakrsá, a v kouzlu k nám kdy své jde doby vždy zdá se, jakby v naše mdloby ráj sám nám dýchal na prsa! 15