Píseň.

Alois Škampa

Jsou v lidském žití jasné chvíle, jež líbezně jak hvězdy bílé tmou všednosti nám svítí vstříc, a neuhasnou nikdy víc! Jsou spanilé a vonné květy, jež u cest mládí družně vsety máj sijí v hruď, a jejich dech nám blaží cit i po létech! Jsou srdce drahá, duše známé, na něž si rádi vzpomínáme jak hříšní na své anděly – i když nás osud rozdělí! A bytosti ty dobré, vlídné když jednou naše oko zhlídne – my v celém žití jejich líc už nezabudnem nikdy víc!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

876. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ty nebes chvíle... (Růžena Jesenská)
  2. IDEALY. (František Kvapil)
  3. Formosa. (Jaroslav Vrchlický)
  4. To nejkrásnější tonutí... (Růžena Jesenská)
  5. POD HVĚZDNÝM NEBEM. (Antonín Klášterský)
  6. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  7. BÁSNÍK. (Bohdan Kaminský)
  8. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  9. PÍSNĚ (Jaroslav Vrchlický)
  10. Čím je ta láska... (Bohdan Kaminský)