Píseň.

Alois Škampa

Píseň.
Jsou v lidském žití jasné chvíle, jež líbezně jak hvězdy bílé tmou všednosti nám svítí vstříc, a neuhasnou nikdy víc! Jsou spanilé a vonné květy, jež u cest mládí družně vsety máj sijí v hruď, a jejich dech nám blaží cit i po létech! Jsou srdce drahá, duše známé, na něž si rádi vzpomínáme jak hříšní na své anděly – i když nás osud rozdělí! A bytosti ty dobré, vlídné když jednou naše oko zhlídne – my v celém žití jejich líc už nezabudnem nikdy víc! 39