Sokolská.

Alois Škampa

Sokolská.
Od pradávna v české zemi lev má soků několik, ale mezi nimi všemi junákem je – sokolík! Volně lítá, podle chuti, pýchu nosí na peruti, s bratrů láme tíhu pout, by s ním mohli k spáse plout! Ať je bouř a nepohoda – on má nad ně síly víc, a jak dobrý vojevoda slabé vede cíli vstříc: nad chmury a mraky stmělé tíhnou jeho zraky směle v ráno plné lahody – ku červánkům svobody! Lve náš, buď se ze své dumy! Jitro plá už dokola, nad hlavou ti v pozdrav šumí nadšený let sokola; ze prachu zas pod ním vstává stará naše moc a sláva, vše, co s tebou zašlo spat – jdi s ním za nás bojovat! 84 Fügnera a Tyrše děti půjdou za tvým praporem, nedají se zadržeti ani pekel odporem, vítězně až jako bratři v zaslíbené zemi spatří cíl svůj mezi národy: zlaté slunce svobody! 85