Citát z bible.

Alois Škampa

Citát z bible.
Miláček Páně, svatý Jan, jenž míval zlatá ústa, když cítil, věkem utýrán, že mdloba jeho vzrůstá, a k chůzi neměl více sil – tu aspoň na svém loži ven ku věřícím nosen byl, by kázal jim a promluvil v jich kruhu slovo boží. Leč, když se ohled’ kolem kolkol, jak s důvěrou naň patří – co veliký ten apoštol děl k útěše svých bratří? On věda, čím zde církev stojí, co nejtěžších tu ran je lék, jim říkal: „Miláčkové moji! – jen milujte se vespolek!“ A hlas té rady líbezné se svatých jeho retů – jak akkord hymny vítězné, již v odkaz nechal světu, i po staletích smírně dnes tu zvoní v život lidský, a ztraceného ráje ples i v trpkou našich bolů směs k nám vrací na zem vždycky! 82 Když prvně mladých srdcí dvou se láska dotkne v žití, a zlobný osud svojí hrou je hrozí rozloučiti: duch Jana u nich věrně stojí a v bolestech jim nese lék – i rce jim: „Miláčkové moji! – jen milujte se vespolek!“ Jak vroucně mysl dojímá ta malá, prostá věta! V ní Bůh sám lidstvo objímá, v ní stkví se úkol světa! Zda nad ni který veleduch již moudrost’ kázal věčí; zda citů našich ledný kruh čím taje snáze v šum a vzruch, než mocnou její řečí?... Ó, v nadšení zde sotva víc můž’ básník pěti znova, než s apoštolem Páně říc a hlásat její slova těm všem, kdo vraždí sebe v boji, a pro jichž bídu není lék, než prosba: „Miláčkové moji! – jen milujte se vespolek!“ – 83