Miláček Páně svatý Jan(J4m)
jenž míval zlatá ústa(J3f)
když cítil věkem utýrán(J4m)
že mdloba jeho vzrůstá(J3f)
a k chůzi neměl více sil(J4m)
tu aspoň na svém loži(J3f)
ven ku věřícím nosen byl(J4m)
by kázal jim a promluvil(J4m)
v jich kruhu slovo boží(J3f)
Leč když se ohled kolem kol(J4m)
jak s důvěrou naň patří(J3f)
co veliký ten apoštol(J4m)
děl k útěše svých bratří(J3f)
On věda čím zde církev stojí(J4f)
co nejtěžších tu ran je lék(J4m)
jim říkal Miláčkové moji(J4f)
jen milujte se vespolek(J4m)
A hlas té rady líbezné(J4m)
se svatých jeho retů(J3f)
jak akkord hymny vítězné(J4m)
již v odkaz nechal světu(J3f)
i po staletích smírně dnes(J4m)
tu zvoní v život lidský(J3f)
a ztraceného ráje ples(J4m)
i v trpkou našich bolů směs(J4m)
k nám vrací na zem vždycky(J3f)
Když prvně mladých srdcí dvou(J4m)
se láska dotkne v žití(J3f)
a zlobný osud svojí hrou(J4m)
je hrozí rozloučiti(J3f)
duch Jana u nich věrně stojí(J4f)
a v bolestech jim nese lék(J4m)
i rce jim Miláčkové moji(J4f)
jen milujte se vespolek(J4m)
Jak vroucně mysl dojímá(J4m)
ta malá prostá věta(J3f)
V ní Bůh sám lidstvo objímá(J4m)
v ní stkví se úkol světa(J3f)
Zda nad ni který veleduch(J4m)
již moudrost kázal věčí(J3f)
zda citů našich ledný kruh(J4m)
čím taje snáze v šum a vzruch(J4m)
než mocnou její řečí(J3f)
v nadšení zde sotva víc(J4m)
můž básník pěti znova(J3f)
než s apoštolem Páně říc(J4m)
a hlásat její slova(J3f)
těm všem kdo vraždí sebe v boji(J4f)
a pro jichž bídu není lék(J4m)
než prosba Miláčkové moji(J4f)
jen milujte se vespolek(J4m)