Kdys byla krásnou Štíhlé olše vzrůst(J5m)
se jevil všady na postavě lepé(J5f)
a když se smálo poupě drobných úst(J5m)
já cítil touhou jak mi srdce tepe(J5f)
Jak zbožně tehdá v dětském nitru svém(J5m)
já vnadám jejím vždy se obdivoval(J5f)
Jak v mysli bujné mnohým sladkým snem(J5m)
již v budoucno si zlaté hrady snoval(J5f)
Jak často tehdá zřel jsem potají(J5m)
na její svižnou graciésní chůzi(J5f)
Ó podnes dosud vždycky vítají(J5m)
mne při zpomínce chvílí oněch Musy(J5f)
A tenkrát též já sblížil se s ní víc(J5m)
a duši její naskrz ušlechtilou(J5f)
jsem poznal tak jak dýchala mi v líc(J5m)
dvou modrých očí pohádkou ven milou(J5f)
Tenkrát ach tenkrát Léta prchla však(J5m)
a před sebou když nyní zřím ji státi(J5f)
jen mlhou šerou ovlhne mi zrak(J5m)
a divný smutek moje prsa chvátí(J5f)
Neb krutý čas jenž tryskem kvapí dál(J5m)
juž lehce stírá milé vnady její(J5f)
a sledy svoje zticha zanechal(J5m)
i na ubledlém jejím obličeji(J5f)
Jen úsměv sladký na růžových rtech(J5m)
jí v nezměněné zůstal dosud kráse(J5f)
jak zbytek jara jenž i po létech(J5m)
k nám upomínkou něžně vracívá se(J5f)
Ba jistě věru je to úsměv týž(J5m)
tak líbezný i dobrý tak a vlídný(J5f)
leč víc než blaží on mne bodá již(J5m)
a já se před ním cítím vždy teď bídný(J5f)
Neb výčitkou on prochvívá můj cit(J5m)
že tenkrát snad já v srdci cos jí vzbudil(J5f)
co nemohu dnes sám již omluvit(J5m)
a proč mi zbývá abych jen se trudil(J5f)
A bolno je mi zadívat se teď(J5m)
v ty oči její kdys tak modrem zářné(J5f)
kdy lítosti je zakaluje šeď(J5m)
a zvolna už jich sličná paní stárne(J5f)