V ODEVZDÁNÍ.

Alois Škampa

Ach, málo sebe znám, ach, málo vím, zda člověkem jsem dobrým, nebo zlým! To ví jen Bůh, jenž na věky je živ a v lidské nitro po věky se dívá: On chyby zná, jež pýcha moje skrývá, i cnosti, které stavím na odiv... Nač bych se trudil cestou života, kam na konec má nit se zamotá? Vím, že jsem červ, že pozemský jsem bloud, a jenom jednou nadějí se těším i když jsem sláb, když klopýtám a hřeším – že Bůh mi neodepře smírný soud! Zklamání přišlo po všech marných snech, zbytečně vyzněl výkřik můj i vzdech... A přece toužím, pokud budu žít, bych výš a výš se nesl z bláta země k božímu slunci, jehož plam i ve mně! Či možno, více chtít?... Jak malicherným lidský žal i ples! Jak stejno, umřít zítra, nebo dnes! Jen přání mám, bych pro svět navždy zhynul s tou skvrnou každou, kterou byl jsem zlým; a v čem jsem dobrým byl – tím abych splynul po smrti s Bohem svým!

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

10. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ (Viktor Dyk)
  2. Soud. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jsem jak ten ubožák nemocný, (Jiřík Luděk Moravský)
  4. VYZNÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Motiv ze Shakespeara. (Josef František Karas)
  6. Okamžiky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. AŽ ZAVRU OČI... (Josef Svatopluk Machar)
  8. Smělý mluvka. (Beneš Metod Kulda)
  9. Nech... (Jaroslav Vrchlický)
  10. II. My putujeme Saharou (Rudolf Pokorný)