Jsem jak ten ubožák nemocný,

Jiřík Luděk Moravský

Jsem jak ten ubožák nemocný, kterého smrt dechem poleká, čeká již v úzkosti na jaro. Bůh ví, zda přece se dočeká. A je má nemoc tou nejhorší: snesla se k srdce až k hlubinám. Po ní jen jedno mi zůstalo: na štěstí ztracené vzpomínám. A tam jsem člověkem nešťastným, kam mne má vzpomínka zahání: Liluško – v lásce být oklamán, v světě to nejhorší zklamání...

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

113. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V PRVNÍCH DNECH PODZIMNÍCH. (Hugo Kepka)
  2. XII. S časem se srdce mé sváří, (Karel Mašek)
  3. Před jarem. (Viktor Dyk)
  4. DNES CHTĚL BYCH LÍBAT... (Josef Rosenzweig-Moir)
  5. VII. Jde srdce světa samotou (Karel Mašek)
  6. Otázky. (Augustin Eugen Mužík)
  7. ZAPOMEŇ! (Ruda Mařík)
  8. V ODEVZDÁNÍ. (Alois Škampa)
  9. Motiv ze Shakespeara. (Josef František Karas)
  10. Zisk neblahý. (Adolf Heyduk)